Full text loading...
Carried by owners and traders, Bolognese libri legales spread widely over Europe, especially during the thirteenth and fourteenth centuries, including to the capital of Angevin Regnum Siciliae, Naples. There the ancient presence of four still-extant Bolognese illuminated legal manuscripts has been ascertained. This article focuses on a fourteenth-century legal manuscript until now not considered as for its likely early passage to Naples: the Advocates Volumen parvum in Edinburgh (National Library of Scotland, Advocates ms 10.1.4[i]), particularly the painted decoration that Robert Gibbs has attributed to the leading Bolognese illuminator of the 1330s–40s called l’Illustratore. As was already known, an ancient inscription at the end of the manuscript records the item’s purchase by a man from Ravello. This paper presents the first complete reading of the inscription, identifying the year of acquisition as 1340 and establishing a Neapolitan context for it, which is derived from the mention of the dedication of the church of Santa Chiara.
AbstractOd poloviny třináctého století a po celé století čtrnácté zásobovala Boloňa studenty jednoduchými či iluminovanými zákoníky a stala se tak největším centrem produkce a iluminace právnických textů. Díky obchodníkům i samotným vlastníkům se boloňské libri legales rozšířily po celé Evropě. Dostaly se také do anjouovského Regnum Siciliae, kde král v hlavním městě Neapoli podporoval velké právní Studium.
Článek se zaměřuje na právní rukopis Advocates Volumen parvum v Edinburgu (National Library of Scotland, Advocates ms 10.1.4[i]), jehož malované dekorace Robert Gibbs připisuje přednímu boloňskému iluminátorovi třicátých a čtyřicátých let čtrnáctého století zvanému Illustratore. Advocates Volumen může být datován do iluminátorova raného období kolem let 1330-1335, podle jednoduchého umísťování osob do prostoru, které se liší od dramatických pohybů a rozmáchlých gest jeho pozdějších děl v Liber sextus Decretalium a v Constitutiones Klementa v. v Padově (Biblioteca Capitolare, mss a 24-25), datovaném do roku 1343. Autor se soustředí na dosud nestudovanou přítomnost rukopisu v Neapoli.
Text na konci rukopisu zmiňuje, že dílo koupil jistý muž z Ravella, města na pobřeží Amalfi nedaleko od Neapole. Díky pomoci Giovanni Fea, profesora latinské paleografie na boloňské univerzitě, byl autor článku schopen nápis důkladně přečíst, datovat koupi do roku 1340 (a ne do roku 1349, jak bylo uváděno dříve) a upřesnit její kontext. Rukopis zmiňuje zasvěcení neapolského kostela Santa Chiara z roku 1340 jakož i měnu oncie a tarì, mince běžně užívané v jižní Itálii čtrnáctého století.
Je možné, že rukopis vlastnil někdo z Neapole, kdo studoval právo v Boloni, nebo boloňský právník, který se přestěhoval do Neapole a později jej koupil od svého kolegy z Ravella, jehož jméno bylo bohužel vymazáno. V Neapoli se nacházela početná komunita cizinců přicházejících z Amalfi a Ravella, protože Neapol byla důležitým centrem římského práva a jeho studia byla úzce spojená s Boloňou. Zmínka o zasvěcení kostela Santa Chiara mimo jiné ukazuje výjimečný význam této události.
Advocates Volumen parvum v Edinburgu tak může být považován za nového svědka předávání právních rukopisů z Boloně do Neapole. Objasnění neapolského kontextu nákupu tohoto rukopisu také upozorňuje na důležitost boloňské právní ikonografie pro mistrovské dílo tehdejší neapolské iluminace, jakou je Anjouovská Bible z Lovaně (Maurits Sabbebibliotheek, ms 1) vyhotovená Cristoforem Oriminem a objednaná na anjouovském dvoře kolem roku 1340. Tato souvislost může býti chápána ve světle snahy krále Roberta vystupovat jako moudrý a učený soudce, který se účastní právních disputací v místním Studiu.