Santa Caterina a Galatina. Un monumento per la “latinizzazione” della Puglia greco-bizantina o per le ambizioni autonomistiche dei Del Balzo Orsini?

Founded by the nobleman Raimondo del Balzo Orsini and favored by the papacy, the church of Santa Caterina in Galatina, along with its hospital and convent, has been interpreted as an instrument for the “latinization” of Greek- Byzantine Apulia. Certain aspects of the institution’s history, however, as well as its architecture and decoration, point to a different objective of the founding dynasty. By building and decorating the church in an unprecedented style that combined local traditions with new elements – while taking into account prominent dynastic foundations of southern Italy and importing significant relics from the Holy Land – the Del Balzo Orsini created a religious, political, and charitable center of high prestige and unique character that made visible the de facto sovereignty of the dynasty rivaling the crown of Naples.

Podle ustavující buly papeže Urbana vi. založil komplex Svaté Kateřiny v Galatině sestávající z kostela, kláštera a špitálu v osmdesátých letech čtrnáctého století lenní pán Raimond del Balzo Orisini, aby na území ovládaném řečtinou umožnil konat bohoslužby v jazyce latinském. Text buly byl interpretován jako snaha nábožensky, jazykově i kulturně „polatinštit“ Salento, které bylo v pozdním středověku ještě silně poznamenané svou řecko-byzantskou minulostí. V historii i výzdobě kostela nacházíme totiž několik známek, jež podporují tezi o spolupráci zakladatele s řádem františkánů a s papežem za účelem rozšíření sféry vlivu římské církve v Apulii.

Zůstává však otázkou, jestli bylo opravdu záměrem bojovat nejen s „heretickými“ tendencemi, ale také s místní tradicí - tedy s prvky kulturně a umělecky odlišnými a cizími. Přítomnost takovýchto prvků v Galatině poukazuje naopak na výměny mezi jednotlivými regiony a na mezikulturní styky. To dokazuje, že cílem nebylo odmítnout kulturně odlišné prvky nebo jim zabraňovat, ale spíše zahrnout je do místní kultury. Strategie zakladatelů, která zvyšovala atraktivitu posvátného místa rozsáhlou náboženskou propagandou a zároveň ho proměňovala v dynastickou svatyni, měla za cíl potvrdit nadvládu dynastie Del Balzo Orisini, která se během dvou generací stala nejmocnější silou království po neapolské koruně. Prostřednictvím komplexu Svaté Kateřiny se nová dynastie snažila představit svůj vlastní obraz ve vztahu k velkým vládnoucím rodům jižní Itálie a zařadit se zároveň do místní, řecko-byzantské tradice minulosti. Mocenské nároky rodiny Del Balzo Orsini byly propagovány v novém psaném jazyce, ve Volgare Salentino, a v novém formálním a obrazovém jazyce. Tento formální jazyk kombinoval byzantskou minulost s různými styly italských dvorů a vytvořil tak jedinečný monument, který reprezentoval novou regionální vrchnost, připravenou čelit králi.