A Nativity Cycle for the Choir Screen of San Marco, Venice

The article offers new evidence concerning a set of sculptures carved in pietra d’Aurisina for the Basilica of San Marco in Venice. The statues represent scenes of the Nativity and Childhood of Christ. Similarities in style, proportions, dimensions and raw material reveal that they belong to a single set. An analysis of stable carbon and oxygen isotopes indicates that several of the statues were carved out of blocks of stone excavated from the same precise site in the Aurisina quarry in the upper Adriatic. The article takes into consideration the entire set, that is both the preserved pieces and those that were presumably designed for the original cycle but are no longer extant. A lectern angel, likewise in pietra d’Aurisina, set into the northern pulpit of San Marco, as well as four angels celebrating the birth of Christ beneath the crossing of the basilica, offer evidence to support the hypothesis that the Nativity cycle was created for the choir screen of San Marco. The screen, along with the northern and southern pulpits, was probably built at the time of Doge Ranieri Zeno (r. 1253-1268). In 1394, the choir screen was taken down and replaced by the current transenna, and the set of sculptures dismantled with it. The present article is a first attempt at piecing the Nativity cycle together and reconstructing its context in San Marco.

Počátečním vodítkem k zařazení jedenácti různých soch do jediného souboru Narození a dětství Krista je stylová analýza. Sochy se nyní nacházejí na šesti různých místech, ale z pramenů je patrné, že byly původně umístěny v chrámu sv. Marka v Benátkách. Všech jedenáct soch je vytesáno z tzv. pietra di Aurisina, fosilního vápence, který se těží podél pobřeží zhruba deset mil od Terstu. Sochy jsou přibližně jeden metr vysoké a mají podobné proporce, avšak jejich stav dochování se se pohybuje od dostačujícího k velmi špatnému. Právě rozdíly ve stavu dochování vysvětlují, proč se sochy na první pohled zdají navzájem tak odlišné.

Cyklus epizod Kristova vtělení a dětství obvykle začíná Zvěstováním Panně Marii a končí Kristovým křtem. Dochované sochy však neznázorňují všechny hlavní události. Chronologicky první epizoda zachycuje dvě ženy koupající narozeného Krista [obr. 1-2]. Sochy ze scény Uctívání tří králů jsou považovány za mistrovská díla benátského gotického sochařství a jsou také z celého cyklu zdaleka nejznámější [obr. 3-4]. Následující skupina představující Josefův sen je umístěna na překladu hlavního portálu západní fasády chrámu sv. Marka [obr. 5- 6]. A konečně, tři velké fragmenty ve sbírkách Galleria Giorgio Franchetti alla Ca’ d’Oro ilustrují scény Vraždění neviňátek [obr. 7-11]. Postava Heroda, který vraždění nařizuje, byla rozpoznána v jedné ze soch z Metropolitního muzea umění v New Yorku [obr. 12].

Příslušnost soch do jediného souboru potvrzuje rovněž izotopová analýza vápencových bloků. U vápencových a mramorových bloků, které byly vytěženy ve stejné oblasti lomu, vykazují totiž poměry stabilních izotopů uhlíku a kyslíku pouze minimální variace. Sochy z kamenných bloků pocházejících ze stejného místa by proto měly vykazovat podobné hodnoty. Izotopová analýza studovaných soch ukazuje, že některé z nich byly vytesány z kamenných bloků ze specifické a jasně ohraničené oblasti aurisinského lomu.

Osmnáct postav tvoří celkem jedenáct dochovaných částí cyklu, dále je třeba připočíst stojící anděly a andělské busty [obr. 13]. Příběh je dobře známý a identita postav je nezaměnitelná. Není ovšem pochyb, že některé části cyklu jsou ztraceny. Autoři článku berou v úvahu jak dochované kusy, tak sochy, které byly původně součástí cyklu, ale do dnešního dne se nedochovaly. Hypotézu, že sochy byly původně součástí výzdoby Porta da Mar na jižní fasádě chrámu sv. Marka [obr. 24], autoři odmítají pro jejich proporce a rozsáhlý narativ, který zachycují.

Postava anděla, vyvedená také v pietra di Aurisina a zasazená do severní kazatelny chrámu sv. Marka [obr. 21-22], spolu se čtyřmi anděly oslavujícími narození Krista pod křížením chrámu [obr. 14-20] podporuje tezi, že cyklus Narození Páně byl původně vytvořen pro chórovou pře­pážku sv. Marka, datovanou spolu se severními a jižními kazatelnami do období vlády dóžete Ranieriho Zena (1253-1268). Přepážka byla roku 1394 nahrazena současnou transennou a soubor soch byl rozebrán. Tento článek je prvním pokusem o rekonstrukci cyklu Narození v jeho celistvosti i původním kontextu.